TISKOVÁ ZPRÁVA
Alzheimerova choroba – současné poznatky
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, které postupně ničí paměť a další kognitivní funkce. Je nejčastější příčinou demence středního a vyššího věku. Kvůli stárnutí populace mluvíme o epidemii demencí a Alzheimerova choroba se stává jedním z nezávaznějších zdravotních, ale i socioekonomických problému lidstva. Podle MUDr. Martina Tolara, Ph.D., zakladatele a generálního ředitele biotechnologické společnosti Alzheon, a zakladatele a předsedy správní rady INDRC institutu pro použití AI a dalších výpočetních technologií pro výzkum mozku, je Alzheimerova choroba vedle globálního oteplování jeden z největších problémů současného světa. Níže shrnujeme data a statistiky týkající se Alzheimerovy choroby v Čechách, Evropě a USA.
Před deseti lety jsme nevěděli, co nemoc způsobuje a jak správně najít pacienty, ačkoliv jsme je nutně potřebovali identifikovat, abychom mohli dobře vést klinické studie. Teď už to víme, protože díky správným biomarkerům můžeme přímo měřit míru poškozování mozku. Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky1 – MUDr. Martin Tolar, Ph.D., zakladatel a generální ředitel Alzheon, Inc., zakladatel a předseda správní rady INDRC
Mechanismus nemoci
Hlavním pokrokem posledních let je, že již známe příčiny Alzheimerovy choroby a dokážeme nemoc nejen léčit, ale také spolehlivě diagnostikovat. Klíčovou roli ve vývoji nemoci hraje porucha čistění mozku a následující ukládání beta amyloidu v mozkové tkáni, kde vytváří tzv. Alzheimerovské plaky. V mozku pak dochází k neurodegeneraci s odumíráním neuronů a poruchami jejich spojení. V mozku pak také pozorujeme úbytek mozkové tkáně.
“Základním ukazatelem nemoci je bílkovina amyloid, která se v mozku začne patologicky srážet. Amyloid vytváří se shluky, které si sedají na nervové buňky a tím narušují jejich funkci. Současně ještě dochází ke srážení jiné bílkoviny s názvem tau, která není specifická jen pro Alzheimerovu chorobu, děje se u vícero nemocí, které souvisí se stárnutím a s neurodegenerací. Vlivem těchto dvou proteinových kaskád dochází k tomu, že buňky začínají ubývat.”2 – MUDr. Kateřina Sheardová z fakultní nemocnice Sv. Anny v Brně
Příznaky
Alzheimerova choroba se rozvíjí pomalu a plíživě. V prvním stádiu dochází k poruše učení se novým informacím, zhoršuje se krátkodobá paměť, pacient zapomíná, kam si věci odložil a zapomíná dělat každodenní úkony. V pozdějším stadiu se pak paměť výrazně zhoršuje, pacient často neví, kde bydlí, nepamatuje si jména blízkých a podobně. V posledním stadiu pak dochází k téměř úplné ztrátě paměti, pacient nerozpoznává blízké osoby a není vůbec soběstačný. Často také pozorujeme změny osobnosti a chování, pacienti mohou být agresivní. Časté jsou také poruchy spánku, kdy člověk bývá zmatený, když se stmívá, v noci se často budí a vstává velmi brzy. Nemoc probíhá přes více než 20 let bez příznaků, kdy probíhá a hromadí se poškozování neuronů a jejich spojení. Po vypuknutí klinických příznaků se pacienti s Alzheimerovou chorobou pravidla dožívají 5-8 let.
“Pacienti ztrácejí paměť, ale vynořují se vzpomínky z doby dětství, nebo z časů, kdy byli ještě děti, nebo byli šťastní. Umazává se současnost, ale dávná minulost v jejich paměti zůstává.”3 – MUDr. Kateřina Sheardová
“Za závažnější také považujeme, když si stěžují na poruchu orientace v prostoru, nebo když zapomínají na časové údaje, na schůzky třeba. Nebo si nevybaví, co bylo dříve, například jestli byly dřív narozeniny syna, nebo manžela. A určitě je hodně závažné, když zapomenou ovládat nějaké domácí spotřebiče. Takové osoby by měly být zcela jistě vyšetřeny.”4 – prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D. z Neurologické kliniky fakultní nemocnice v Praze v Motole
Rizikové faktory
Největším rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je věk a rizikový gen apolipoprotein E. Na vzniku Alzheimerovy choroby se však podílí také náš životní styl – zdravým životním stylem lze Alzheimerovu chorobu často oddálit.
Lidský mozek je metabolicky nejaktivnější orgán těla. Váží jen dvě procenta tělesného objemu, přesto se dvacet procent energie spálí v něm, také proto se každý rok musí z mozku odplavit toxické zplodiny stejné váhy, jakou má on sám, asi kilo a půl. To zvládne nejprve sám, ale zhruba kolem čtyřicátého roku života tuhle schopnost ztrácí – jako když máte auto a ucpou se výfuky. V mozku se pak začne hromadit toxin, který v něm způsobí doslova požár ničící a zabíjející nervové buňky, jejich spojení i celou strukturu mozkové tkáně.5 – MUDr. Martin Tolar, Ph.D.
Geneticky podmíněná forma Alzheimerovy choroby je poměrně vzácná. Výrazně se na riziku Alzheimerovy choroby také podílí poškozeni cév, a tedy i čistění mozku kvůli vysokému krevnímu tlaku, vysokému cholesterolu a cukrovce. Choroba se také častěji vyskytuje u žen a u osob s nízkým vzděláním.
“Vzdělání se vůbec ukazuje jako jeden z hlavních ochranných faktorů, stejně jako třeba dvojjazyčnost. Lidé, kteří mozek stimulují, jsou méně ohrožení, ale neznamená to, že vás zachrání jen luštění křížovek, mozek musíme zatěžovat všestranně.”6 – prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
“Uvažuje se o hormonálních změnách, které jsou u žen výraznější než u mužů. A například pokles hladiny estrogenu může právě představovat vyšší riziko. Zajímavé je, že některé rizikové faktory hrají větší roli u žen, a některé zase u mužů. Například u žen je cukrovka rizikovějším faktorem pro Alzheimerovu nemoc než u mužů.”7 – prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
Rizikovým faktorem je také deprese a úrazy hlavy.
“Sportovci, dnes populární zápasníci, hokejisté nebo fotbalisté, často mívají mikrotraumata mozku a ví se, že kvůli nim jsou predisponovaní k Alzheimerově chorobě.”8 – MUDr. Kateřina Sheardová
Naopak protektivně působí pohyb, zdravá životospráva, ale třeba také spiritualita.
“Přišli jsme na to, že u lidí, kteří mají vysokou úroveň spiritual well-being, docházelo výrazně pomaleji k atrofii kritických oblastí mozku.”9 – MUDr. Kateřina Sheardová
Statistiky
V Česku Alzheimerovou chorobou trpí zhruba 160 tisíc obyvatel. Předpokládá se ale, že celkově má Alzheimerovu chorobu až 400 000 Čechů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikovaná.
“V České republice je 120 000 lidí s Alzheimerovou nemocí, tedy těch, kteří už mají obtíže. Kromě nich je tady ale ještě zhruba 300 000 až 400 000 lidí, kteří v mozku už mají změny, ale ještě nemají obtíže. Ovšem čas už jim běží.”10 – prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
Za posledních 5 let stoupl počet pacientů o 14 % a odhaduje se, že v roce 2050 bude u nás pacientů s Alzheimerem oproti dnešku dvojnásobek. V USA trpí Alzheimerovou chorobou 6,5 milionu Američanů. Pokud nebude vyvinut přelomový lék na léčbu choroby, předpokládá se, že v roce 2050 to bude už 12,7 milionů Američanů. Celosvětově Alzheimerova choroba postihuje nejméně 55 milionů lidí. Bez nové účinné léčby se ale odhaduje, že se tento počet každých 20 let přibližně zdvojnásobí, v roce 2030 by tedy žilo na světě 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by jich bylo už 139 milionů.
Věk je nejrizikovějším faktorem rozvoje Alzheimerovy choroby. Ta postihuje zejména osoby nad 65 let, ačkoli 5-10 % případů se vyskytuje u osob mladších 65 let. Se zvyšujícím se věkem riziko rozvoje choroby prudce stoupá. Mezi 65. a 74. rokem života pozorujeme Alzheimerovu chorobu u 5 % osob, mezi 75. a 84. rokem života u 13% osob a u lidí po 85. roku se choroba rozvine dokonce u 33% populace. Přibližně 1 ze 3 seniorů umírá s Alzheimerovou chorobou.
V současné době neexistuje lék na vyléčení Alzheimerovy choroby a terapie jsou zaměřené pouze na zmírnění symptomů.
“Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje velký socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz. V současné době léčba, která by tuto nemoc uměla vyléčit nebo jen zastavit, neexistuje.”11 – MUDr. Kateřina Sheardová
Ekonomické dopady
Kromě toho, že Alzheimerova choroba představuje velkou zátěž pro pacienty a jejich rodiny, také představuje značné náklady pro zdravotnické systémy. Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou v Čechách převyšují náklady na zdravotní potíže související například s cukrovkou nebo s kouřením. Například v Americe jsou roční náklady na péči o pacienta s Alzheimerovou chorobou v průměru o 4500 dolarů vyšší než na péči srovnatelného pacienta bez této nemoci. Ročně se v Americe na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou vydá přes 300 miliard dolarů. V Evropě se odhaduje, že roční náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou jsou okolo 230 miliard EUR. V Čechách se ročně na péči o jednoho pacienta s Alzheimerovou chorobou vydá z veřejného zdravotního pojištění přes 50 000 Kč. Výdaje veřejného zdravotního pojištění na Alzheimerovu chorobu se v Čechách ročně pohybují na úrovni přes 2 miliardy Kč.
Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou je obrovským náporem i pro ty, kdo o pacienty pečují. Například v Americe pečuje o pacienty s Alzheimerem přes 16 milionů rodinných příslušníků, což odpovídá více než 18 miliardám hodin ročně, které tyto rodiny stráví na péči o pacienty, aniž by za ni byli placeni. V Čechách se počet neformálních (rodinných) pečujících o pacienty s Alzheimerovou chorobou odhaduje na 250 tisíc lidí.
“Pečující jsou ve stresu, který je nebezpečný: kvůli vyčerpání hrozí nemoci ze stresu, hypertenze, hypercholesterolemie, mrtvice, infarkt, mnoho pečovatelů pak vyžaduje léčbu antidepresivy. Chronický stres je dokáže úplně vyčerpat, dokonce mnohem víc než samotného pacienta.”12 – MUDr. Kateřina Sheardová
Ověřené zdroje
Česká alzheimerovská společnost (https://www.alzheimer.cz/)
Světová zdravotnická organizace (https://www.who.int/health-topics/dementia#tab=tab_1)
Alzheimer Europe (https://www.alzheimer-europe.org/)
Alzheimer’s Association (https://www.alz.org/)
